Pokaždé, když naše děti změní třídu či učitelku v hudebce mám pocit, že nakladatelé učebnic a pracovních sešitů k hudební nauce vytvořili s lidovými školami umění kartel a mají přesně rozplánováno jak postupovat, aby utržili co nejvíce. Opět jsme museli s novým hudebním rokem koupit novou knihu. Navíc šlo o knihu, která koupit nelze. V největším domě hudby v Praze ji nevedou, kde ji tedy máme proboha koupit?
Když jsem v dešti bloumal po historickém městě Pražském, míjel jsem otevřené dveře do nějakého prostoru. Nahlédnu dovnitř, tam natřískáno nabito, samý kostlivec. Vejdu dovnitř, tam přece dávají něco zadarmo. Zjistil jsem, že se jedná o knihkupectví-nakladatelství a právě probíhá křest dvou knih – básnické prvotiny studenta filozofické fakulty Bušty a kniha vzpomínek na Ivana Diviše, významného českého básníka.
Při poslechu recitací z básnické sbírky pana Bušty, několika básní Ivana Diviše a vzpomínání přátel a rodiny pana Diviše jsem si všiml originální výzdoby knihkupectví ve formě origami. A ne ledajakého, můžete posoudit sami.
Pro srovnání také přikládám fotografii origami výzdoby suši restaurace v pasáži Myslbek, je vidět, že v intelektuálním prostředí se origami daří lépe…
